Penetrace – anhydritový podklad

Anhydritové typy podkladů vyžadují velmi přísná pravidla pro dodržení zbytkové vlhkosti před pokládkou finálních vrstev a mnoho dalších souvisejících pravidel při aplikaci následných vrstev.

ZBYTKOVÁ VLHKOST
Zcela zásadním požadavkem při kladení keramiky, mozaiky a přírodního kamene na anhydritový podklad je zbytková vlhkost podkladu dle ČSN EN 744505. Hodnoty požadované zbytkové vlhkosti v anhydritových podkladech:

• s přítomností teplovodního či odporového podlahového topného systému … 0,3 % (měřeno karbidovým vlhkoměrem)
• bez teplovodního či odporového podlahového topného systému … 0,5 % (měřeno karbidovým vlhkoměrem).

Anhydritový typ podkladu je dle německých norem v prostředí vlhkostně namáhaných, zcela zakázán, což bohužel neplatí v ČR. Vyžadováno je rovněž bezpodmínečné provedení předchozí topné zkoušky s protokolem o výsledcích, což v ČR taktéž není podmínkou.

Je nutné si uvědomit, že v našich klimatických podmínkách je velmi obtížné výše uvedené hodnoty docílit.
U anhydritových podkladů totiž nezáleží na délce vyzrávání (tak jako je tomu u klasického betonového podkladu).
Anhydrit je totiž hygroskopický, čili velmi ochotně přebírá vlhkost ze vzduchu. Při nadměrné zbytkové vlhkosti dochází ke ztrátě požadované pevnosti anhydritu. V případě uzavření nadměrné zbytkové vlhkosti v anhydritu s podlahovým vytápěním neprodyšnou dlažbou hrozí riziko následné separace.  Pro vysvětlení si představte při ohřevu podlahového topení vznik tlaku vodních par (tím vyšší, čím je vyšší zbytková vlhkost), obdobně jako u tlakového hrnce. Tento tlak vodních par působí na neprodyšnou vrstvu tvořenou keramickou dlažbou a způsobí separaci dlažby od podkladu. Jediným možným a spolehlivým způsobem, jak docílit požadovanou vlhkost před následným systémovým řešením, je provést topnou zkoušku podlahového systému v doporučeném teplotním a časovém režimu. Zcela logicky je tak rovněž ověřena funkčnost topného systému, dochází k eliminaci funkčních vad topného systému, docílení požadované hodnoty zbytkové vlhkosti, dotvarování konstrukce.

PŘEBROUŠENÍ POVRCHU A DŮKLADNÉ ODSÁTÍ PRACHU
Povrch anhydritu je nutné vždy povrchově přebrousit ( zbavit separačního povrchové vrstvy), vysát průmyslovým vysavačem a provést penetraci.

PENETRACE POVRCHU
U podkladů na bázi anhydritu dochází k expanzní chemické reakci podkladů na bázi sádry ve styku s cementovými maltami a minerálními lepidly.
Pro penetraci se používají výhradně disperzní (vodou ředitelné) typy penetrací v maximálním možném poměru ředění 1:1 s vodou. Díky vysokému podílu sušiny v penetraci v kombinaci s gelovou povahou lepících tmelů dokážeme schnutí penetrace omezit na dobu 4 hodin před lepením.
Odkaz na penetraci: http://ecomineral.cz/wp-content/uploads/2017/08/PRIMER-A-ECO-CZ.pdf
Odkaz na gelový lepící tmel: http://ecomineral.cz/wp-content/uploads/2017/06/BIOFLEX-2017_CZ.pdf

Penetrace redukuje a sjednocuje nasákavost těchto typů podkladů. Rovněž chrání sádru obsahující podklad před vodou obsaženou v lepících a vyrovnávacích hmotách. Prodlužuje zpracovatelnost lepidel a vyrovnávacích hmot, brání rychlému odejmutí záměsové vody z těchto hmot velmi savým podkladem a zabraňují tak podstatnému snížení výsledných vlastností (může to být i 30 % snížená finálních garantovaných vlastností). Jednoznačně nejvýhodnější jsou s označením EC1 plus – nejnižším obsah organických těkavých látek, neškodné pro životní prostředí a zdraví prováděcích pracovníků. Účelem tohoto článku je vysvětlit možná úskalí a rizika při lepenín keramických obkladů a dlažeb na podklad tvořený anhydritem

Pokud vynakládáte finanční prostředky na rekonstrukci či výstavbu nové koupelny zcela jistě očekáváte esteticky a technicky bezchybně provedenou práci s dlouhodobou funkčností a životností. Nedovolte, aby nedodržováním zásadních pravidel při kladení dlažeb na anhydritové podklady vznikala pochybení, která mohou podstatnou měrou ovlivnit kvalitu, funkčnost a estetickou hodnotu Vaší nové koupelny.