1. díl Koupelna – typy podkladů a požadavky na kvalitu

Zásadním předpokladem úspěšné rekonstrukce či výstavby nové koupelny je stabilní podklad či systémově používané podkladní vrstvy suchých stavebních systémů.

Stabilní podklad
Systémová řešení na stabilní podklad jsou technicky jednoduchá, velmi trvanlivá a v zásadě cenově nejlevnější. Podklad musí být vyzrálý. Orientačně platí pravidlo vyzrávání 1 cm aplikační tloušťky = 1 týden. Většinou platí pravidlo vyzrávání min. 28 dní u klasických potěrových směsí. V případě použití přísad do betonu lze zrání u klasických betonových směsí zkrátit na 21 dní. V případě potřeby razantně zkrátit pracovní procesy lze použít rychlovazná pojiva či hotové rychlovazné potěry, kde lze počítat s vyzráváním 1 až 5 dní dle typu zvolené varianty produktu. Podklad musí být rovný, hladký, povrchově soudržný a pevný, nedeformovatelný, bez výskytu trhlin a prasklin (v případě výskytu trhlin doporučujeme opravu tzv. „šitím“ reakčními pryskyřicemi). Na podkladu nesmí být zbytky žádných separačních látek (cementového povrchového šlemu, drolivých částí, vápna, nátěrů či lepidel…). Povrch doporučujeme vždy před penetrací vysát průmyslovým vysavačem.

Poznámka:
– v případě výskytu podlahového topení je doporučeno předchozí provedení topné zkoušky
v předepsaném topném a časovém režimu.

Výhody:

• jednoduchost
• trvalost

Suché stavební systémy

U suchých stavebních systémů doporučujeme volbu systémového typu konstrukce s garantovanou odolností vůči vlhkosti, deformační tuhostí konstrukce. Je nezbytně nutné přísné dodržování technických a montážních předpisů dané výrobcem systému. U suchých stavebních systémů je jednoznačná výhoda v eliminaci mokrých stavebních procesů, které mohou být nepříznivé pro rekonstruované prostředí, rychlý postup výstavby, většinou nižší zatížení stávajících konstrukcí a vytvoření odpovídající rovinatosti podkladu.

Dřevěný podklad

U pružných podkladů (z OSB desek, podklady z palubek, dřeva a dřevotřísky, CETRIS desek) Je zásadní podmínkou úspěšné aplikace systému předchozí posouzení a konkrétní výpočet průhybu konstrukce při daném provozním zatížení statikem. U těchto typů podkladů je nutno dodržovat striktně montážní pokyny výrobce:

• tloušťka  OSB desek a dřevotřísky musí být min. 22 mm nebo 2 x 12 mm s vzájemnými přesahy obou vrstev  + mechanické kotvení (prošroubování) každých 20 cm
• povrch desek se musí přebrousit a odsát prach průmyslovým vysavačem
• nalepí se obvodový dilatační pás
• aplikuje se odpovídající typ adhezního můstku
• provede se vyztužení podkladu vyrovnávací hmotou na pružné podklady v tl. 5mm (většinou s obsahem vláken) + celoplošné vložení alkalicky odolné síťoviny

Původní keramická dlažba či dlažba z přírodního kamen

Před nanesením penetrace doporučujeme provést ověření přídržnosti dlaždic. Uvolněné nebo duté dlaždice odstraníme. Vzniklé nerovnosti vyrovnáme rychle tvrdnoucí či nivelační hmotou. Celoplošně doporučujeme stávající keramický podklad důkladně odmastit! Nejúčinnější odmašťovací prostředek je perchloretylén. Mnohdy poslouží i voda s přídavkem účinného saponátu. V případě aplikace pojistné hydroizolační stěrky je potřeba volit variantu vhodnou na nesavý podklad, či zvolit vhodný typ předchozí penetrace. V případě, že je prováděno přímé lepení keramiky lze použít lepící tmel který umožňuje lepení bez předchozí penetrace. V případě pevného spojení dlaždic a epoxidových povrchů s podkladem doporučujeme před nanesením penetrace povrch celoplošně přebrousit a odmastit.

Anhydritové podklady

Tento typ podkladu je absolutně nevhodný (do prostředí permanentně zatěžované vlhkostí) jsou podklady na bázi anhydritu a sádry. Tyto negativně reagují na přítomnou vlhkost (i na vysokou vzdušnou  vlhkost) podstatnou ztrátou požadované pevnosti a separací následných vrstev (výjimku tvoří sádrokartonové podklady většinou opatřeny povrchovou ochrannou vrstvou proti vlhkosti – zelený sádrokarton). Jistě se budete divit, proč tedy této problematice níže věnuji tolik pozornosti? Důvodem je představit technickou náročnost a nutnost dodržování velkého počtu pravidel při pokládce na anhydrit. Podstatná jsou rovněž i technická úskalí a rizika vyplývající z nedodržení požadavků pokládky na anhydrit. Investice do kvalitní koupelny není malá. Jistě není naším záměrem podstatně zkrátit její životnost typem nevhodně zvoleného podkladu či nedodržením některých z požadovaných podmínek ! Anhydritové typy podkladů vyžadují velmi přísná pravidla pro dodržení zbytkové vlhkosti před pokládkou finálních vrstev. Na rozdíl od betonových podkladů (technicky doporučujeme do prostředí koupelen a vlhkostí namáhaných prostředí) nelze v anhydritových podkladech uzavřít přebytečnou vlhkost formou epoxidových penetrací – spolehlivě uzavírajících vlhkost nad 5% v betonových podkladech ! Anhydritový typ podkladu je dle německých norem v prostředí vlhkostně namáhaných zcela zakázán, což bohužel neplatí v ČR.

Vyžadováno je bezpodmínečné provedení předchozí topné zkoušky s protokolem o výsledcích, což v ČR není.

Hodnoty požadované zbytkové vlhkosti v anhydritových podkladech:

• s přítomností teplovodního či odporového podlahového topného systému … 0,3 % (měřeno karbidovým vlhkoměrem)
• bez teplovodního či odporového podlahového topného systému … 0,5 % (měřeno karbidovým vlhkoměrem).

Nutno podotknout, že v našich klimatických podmínkách je velmi obtížné výše uvedené hodnoty docílit. Nezáleží totiž na délce vyzrávání (tak jako je tomu u klasického betonového podkladu), neboť anhydrit je hygroskopický, čili velmi ochotně přebírá vlhkost ze vzduchu.

Jediným možným způsobem, jak docílit požadovanou vlhkost před následným systémovým řešením, je provést topnou zkoušku podlahového systému v doporučeném teplotním a časovém režimu. Zcela logicky je ověřena funkčnost topného systému, dochází k eliminaci funkčních vad topného systému, docílení požadované hodnoty zbytkové vlhkosti, dotvarování konstrukce. Povrch anhydritu je nutné vždy povrchově přebrousit, vysát průmyslovým vysavačem a penetrovat Dále vzniká u anhydritových podkladů k neblahé expanzní chemické reakce podkladů na bázi sádry ve styku s cementovými maltami a minerálními lepidly. Jednotlivé typy podkladů vyžadují specifické systémové řešení. Tyto budou součástí samostatných příspěvků.